@scobra1cz Já věřím v sílu myšlenky, nebo řekněme hlubokého přání, které se splní. Táta tomu říkával bílá nebo někdy i černá magie (podle toho, co si přál). Věřící tomu říkají modlitba.
Nesmí se to zneužívat, většinou za takové splněné přání člověk musí nějak “zaplatit”, ale mám několikrát vyzkoušeno, že to fakt funguje.
Agnosticismus obvykle (lide to používají v různých významech, ale tohle je nejčastější, se kterým se potkávám, a připadá mi nejužitečnější) řeší jinou otázku, než víru, a proto se nevylučuje a můžeš být klidně agnostik teista nebo třeba agnostik ateista.
Spíš mě zajímá jaký je rozdíl mezi nevěřícím a ateistou. Nevěřící znamená že neveří v žádné nadpřirozeno (jako například naturalisté), zatímco ateista věří v nadpřirozeno, ale nevěří v boha (jako například budhisté)? Tohle rozdělení je pro mě trošku matoucí.
... show more
Agnosticismus obvykle (lide to používají v různých významech, ale tohle je nejčastější, se kterým se potkávám, a připadá mi nejužitečnější) řeší jinou otázku, než víru, a proto se nevylučuje a můžeš být klidně agnostik teista nebo třeba agnostik ateista.
Spíš mě zajímá jaký je rozdíl mezi nevěřícím a ateistou. Nevěřící znamená že neveří v žádné nadpřirozeno (jako například naturalisté), zatímco ateista věří v nadpřirozeno, ale nevěří v boha (jako například budhisté)? Tohle rozdělení je pro mě trošku matoucí.
Buddhismus spíš než jako víru beru jako filozofický směr. A řadím se k němu. Vyzobal jsem si z něj. Taktéž ze zenu, taoismu, křesťanství, pohanství. Taktéž si uvědomuji, že jakákoli pokročilá a nám neznámá technologie je nazírána jako magie.
Asi pro to existuje jedno slovo, které mě popisuje nejpřesněji: Eklektik.
Buddhismus spíš než jako víru beru jako filozofický směr. A řadím se k němu. Vyzobal jsem si z něj. Taktéž ze zenu, taoismu, křesťanství, pohanství. Taktéž si uvědomuji, že jakákoli pokročilá a nám neznámá technologie je nazírána jako magie.
Asi pro to existuje jedno slovo, které mě popisuje nejpřesněji: Eklektik.
@Ralfeek @Karel Košnar @Tasartir Já myslím, že je to dokonce většina, ne? Že jen théraváda a zen jsou ateistické, kdežto všechny mahájánové směry a lamaismus jsou už podle západních spíš náboženstvím než filozofií, protože mají nějakou formu uctívání.
Uctívání není to klíčové, co odděluje teismus od ateismu. I ateisté mohou uctívat něco nebo někoho a vytvořit kolem toho nějaký systém hodnot a rituálů. Důležité je, jestli to, co uctívají, se točí kolem nějakého boha nebo podobné božské bytosti.
Třeba Církev Satanova je ateistické náboženství. Nevěří v doslovného Satana ani Boha. Používají je jako alegorie pro předávání nějakých hodnot a tradic. Buddhisté taky nemají Buddhu (obvykle; jak jsem byl upozorněn, jsou drobné výjimky, ale to asi u všeho) za nějakou magickou bytost která třeba stvořila vesmír a jenom svou vůlí porušuje fyziku a realitu, ale za skvělého člověka, který přišel na to, jak
... show more
Uctívání není to klíčové, co odděluje teismus od ateismu. I ateisté mohou uctívat něco nebo někoho a vytvořit kolem toho nějaký systém hodnot a rituálů. Důležité je, jestli to, co uctívají, se točí kolem nějakého boha nebo podobné božské bytosti.
Třeba Církev Satanova je ateistické náboženství. Nevěří v doslovného Satana ani Boha. Používají je jako alegorie pro předávání nějakých hodnot a tradic. Buddhisté taky nemají Buddhu (obvykle; jak jsem byl upozorněn, jsou drobné výjimky, ale to asi u všeho) za nějakou magickou bytost která třeba stvořila vesmír a jenom svou vůlí porušuje fyziku a realitu, ale za skvělého člověka, který přišel na to, jak žít lidský život tím nejlepším možným způsoběm. A v takovém případě ho klidně mohou uctívat, mohou ho mít jako idol, dělat kolem něho rituály, zakládat kolem něj hodnoty a tradice, organizovat se do skupin, a přesto jsou ateisté.
V češtině trochu svádí ten kořen "bůh" ve slově "náboženství". (někdy se stává, že slovo samotné má kořen, který neodpovídá významu. Je to smutné a měli bychom to změnit. Ale asi to neprojde 😁 ). Od filozofie bych náboženství rozdělil hlavně podle toho, zda a jak moc jsou organizovaní, jak moc předepisují nějaké vzory a normy chování a hodnoty.
@Tasartir @Ralfeek @Karel Košnar Je velmi obtížné kategorizovat buddhismus podle moderních západních pojmů, které byly vytvořeny v době, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše, a upřesněny za konfesionalistické krize v 16. stol., kdy se náboženství stalo vyznáním víry v nějaké teze.
Římské náboženství mělo bohy a kult, kterým se křesťané smáli, ale bylo spíš součástí národní ident
... show more
@Tasartir @Ralfeek @Karel Košnar Je velmi obtížné kategorizovat buddhismus podle moderních západních pojmů, které byly vytvořeny v době, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše, a upřesněny za konfesionalistické krize v 16. stol., kdy se náboženství stalo vyznáním víry v nějaké teze.
Římské náboženství mělo bohy a kult, kterým se křesťané smáli, ale bylo spíš součástí národní identity než teologickým přesvědčením. Podobně by se mohl chápat buddhismus za krále Ašóky, který měl svolat koncil a organizoval misie.
Ona je myslím hlavně falešná opozice mezi ateismem a náboženstvím. Opozicí k ateismu je teismus, opozice k náboženství podle mého není žádná – náboženství buď je, anebo není. Dá se dokonce tvrdit, že marxismus-leninismus byl ateistické náboženstí , protože byl organizovaný, měl kult a eschatologii a vymáhal vyznání víry ohledně (ne)existence Boha.
@Ralfeek @Karel Košnar @Tasartir ... a tedy mimochodem, ono i křesťanství má velmi silný ateistický náboj. V římské říši mu byl vytýkán ateismus. V současné době má teology, kteří rozvíjejí teologii smrti Boha nebo křesťanský nihilismus či křesťanský komunismus. I křesťanství je tedy zároveň náboženstvím i filozofií. Záleží na míře zaostření pohledu nebo ponoru do reality různých křesťanských proudů. Klasifikacím se k... show more
@Ralfeek @Karel Košnar @Tasartir ... a tedy mimochodem, ono i křesťanství má velmi silný ateistický náboj. V římské říši mu byl vytýkán ateismus. V současné době má teology, kteří rozvíjejí teologii smrti Boha nebo křesťanský nihilismus či křesťanský komunismus. I křesťanství je tedy zároveň náboženstvím i filozofií. Záleží na míře zaostření pohledu nebo ponoru do reality různých křesťanských proudů. Klasifikacím se křesťanství vymyká. A dnes to většinové křesťanství je možná více politickou ideologií než náboženstvím...
@Ralfeek Já jsem křesťanský teolog a historik křesťanské teologie, tedy profesí agnostik. Dlouho jsem se trápil tím, co jsem na těchto škálách, až jsem našel klid v odpovědi, že mám fluidní religiózní identitu.
Marek Demčák
in reply to Ralfeek • • •oficiálně všude ve sčítání i anketě dávám “ateista”, protože se nemodlím, Bibli nečtu, do kostela nechodím, Desatero nedodržuji atd.
Ale - mám mezi katolíky docela dost známých a i bývalých klientů (dělal jsem kdysi na webech vira.cz, pastorace.cz, katyd.cz,…).
Mockrát jsme se o tom bavili, a všechno je to o definici Boha. Na té elementární úrovni jsme víceméně nemohli být a nebyli ve sporu.
Jaroslav Kraif
in reply to Marek Demčák • • •Marek Demčák
in reply to Jaroslav Kraif • • •@scobra1cz Já věřím v sílu myšlenky, nebo řekněme hlubokého přání, které se splní. Táta tomu říkával bílá nebo někdy i černá magie (podle toho, co si přál). Věřící tomu říkají modlitba.
Nesmí se to zneužívat, většinou za takové splněné přání člověk musí nějak “zaplatit”, ale mám několikrát vyzkoušeno, že to fakt funguje.
Jiří Eischmann
in reply to Ralfeek • • •Tasartir
in reply to Jiří Eischmann • • •Agnosticismus obvykle (lide to používají v různých významech, ale tohle je nejčastější, se kterým se potkávám, a připadá mi nejužitečnější) řeší jinou otázku, než víru, a proto se nevylučuje a můžeš být klidně agnostik teista nebo třeba agnostik ateista.
Spíš mě zajímá jaký je rozdíl mezi nevěřícím a ateistou. Nevěřící znamená že neveří v žádné nadpřirozeno (jako například naturalisté), zatímco ateista věří v nadpřirozeno, ale nevěří v boha (jako například budhisté)? Tohle rozdělení je pro mě trošku matoucí.
... show moreAgnosticismus obvykle (lide to používají v různých významech, ale tohle je nejčastější, se kterým se potkávám, a připadá mi nejužitečnější) řeší jinou otázku, než víru, a proto se nevylučuje a můžeš být klidně agnostik teista nebo třeba agnostik ateista.
Spíš mě zajímá jaký je rozdíl mezi nevěřícím a ateistou. Nevěřící znamená že neveří v žádné nadpřirozeno (jako například naturalisté), zatímco ateista věří v nadpřirozeno, ale nevěří v boha (jako například budhisté)? Tohle rozdělení je pro mě trošku matoucí.
Jan
in reply to Tasartir • • •albi insincerely yours
in reply to Ralfeek • • •Ralfeek
in reply to albi insincerely yours • • •Patrik Stach
in reply to Ralfeek • • •Ralfeek
in reply to Patrik Stach • • •Patrik Stach
in reply to Ralfeek • • •f.cz/@unterwasser/114001458627…
Patrik Stach
2025-02-14 09:09:00
Karel Košnar
in reply to Ralfeek • • •Tasartir
in reply to Karel Košnar • • •Ralfeek
in reply to Tasartir • • •Tasartir
in reply to Ralfeek • • •Ralfeek
in reply to Tasartir • • •Patrik Stach
in reply to Ralfeek • • •Buddhismus spíš než jako víru beru jako filozofický směr. A řadím se k němu. Vyzobal jsem si z něj. Taktéž ze zenu, taoismu, křesťanství, pohanství. Taktéž si uvědomuji, že jakákoli pokročilá a nám neznámá technologie je nazírána jako magie.
Asi pro to existuje jedno slovo, které mě popisuje nejpřesněji: Eklektik.
Jiří Pavlík
in reply to Ralfeek • •Tasartir
in reply to Jiří Pavlík • • •Uctívání není to klíčové, co odděluje teismus od ateismu. I ateisté mohou uctívat něco nebo někoho a vytvořit kolem toho nějaký systém hodnot a rituálů. Důležité je, jestli to, co uctívají, se točí kolem nějakého boha nebo podobné božské bytosti.
Třeba Církev Satanova je ateistické náboženství. Nevěří v doslovného Satana ani Boha. Používají je jako alegorie pro předávání nějakých hodnot a tradic.
... show moreBuddhisté taky nemají Buddhu (obvykle; jak jsem byl upozorněn, jsou drobné výjimky, ale to asi u všeho) za nějakou magickou bytost která třeba stvořila vesmír a jenom svou vůlí porušuje fyziku a realitu, ale za skvělého člověka, který přišel na to, jak
Uctívání není to klíčové, co odděluje teismus od ateismu. I ateisté mohou uctívat něco nebo někoho a vytvořit kolem toho nějaký systém hodnot a rituálů. Důležité je, jestli to, co uctívají, se točí kolem nějakého boha nebo podobné božské bytosti.
Třeba Církev Satanova je ateistické náboženství. Nevěří v doslovného Satana ani Boha. Používají je jako alegorie pro předávání nějakých hodnot a tradic.
Buddhisté taky nemají Buddhu (obvykle; jak jsem byl upozorněn, jsou drobné výjimky, ale to asi u všeho) za nějakou magickou bytost která třeba stvořila vesmír a jenom svou vůlí porušuje fyziku a realitu, ale za skvělého člověka, který přišel na to, jak žít lidský život tím nejlepším možným způsoběm. A v takovém případě ho klidně mohou uctívat, mohou ho mít jako idol, dělat kolem něho rituály, zakládat kolem něj hodnoty a tradice, organizovat se do skupin, a přesto jsou ateisté.
V češtině trochu svádí ten kořen "bůh" ve slově "náboženství". (někdy se stává, že slovo samotné má kořen, který neodpovídá významu. Je to smutné a měli bychom to změnit. Ale asi to neprojde 😁 ). Od filozofie bych náboženství rozdělil hlavně podle toho, zda a jak moc jsou organizovaní, jak moc předepisují nějaké vzory a normy chování a hodnoty.
Jiří Pavlík
in reply to Tasartir • •@Tasartir @Ralfeek @Karel Košnar Je velmi obtížné kategorizovat buddhismus podle moderních západních pojmů, které byly vytvořeny v době, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše, a upřesněny za konfesionalistické krize v 16. stol., kdy se náboženství stalo vyznáním víry v nějaké teze.
Římské náboženství mělo bohy a kult, kterým se křesťané smáli, ale bylo spíš součástí národní ident
... show more@Tasartir @Ralfeek @Karel Košnar Je velmi obtížné kategorizovat buddhismus podle moderních západních pojmů, které byly vytvořeny v době, kdy se křesťanství stalo státním náboženstvím římské říše, a upřesněny za konfesionalistické krize v 16. stol., kdy se náboženství stalo vyznáním víry v nějaké teze.
Římské náboženství mělo bohy a kult, kterým se křesťané smáli, ale bylo spíš součástí národní identity než teologickým přesvědčením. Podobně by se mohl chápat buddhismus za krále Ašóky, který měl svolat koncil a organizoval misie.
Ona je myslím hlavně falešná opozice mezi ateismem a náboženstvím. Opozicí k ateismu je teismus, opozice k náboženství podle mého není žádná – náboženství buď je, anebo není. Dá se dokonce tvrdit, že marxismus-leninismus byl ateistické náboženstí , protože byl organizovaný, měl kult a eschatologii a vymáhal vyznání víry ohledně (ne)existence Boha.
Ralfeek reshared this.
Jiří Pavlík
in reply to Jiří Pavlík • •Jiří Pavlík
in reply to Ralfeek • •